|
Rozloučení se sestrou Madlou Kádovou
29. dubna jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že naše řady opustila ve věku 87 let věrná sokolka, dlouholetá cvičitelka a činovnice Tělocvičné jednoty Sokol Dvůr Králové n. L., sestra Madla Kádová.
Koho by napadlo před čtrnácti dny, když sestra Kádová přebírala z rukou starosty župy Podkrkonošské – Jiráskovy bronzovou medaili České obce sokolské za zásluhy o rozvoj Sokola, že ji vidíme naposledy. Přesto je tomu tak.
Madla, jak sestru Kádovou všichni v Sokole oslovovali, se narodila 23. února 1923 ve Dvoře Králové n. L. Absolvovala obchodní školu ve Dvoře Králové n. L., poté pracovala jako účetní. Členkou Sokola Dvůr Králové n. L. se Madla stala v roce 1929 a po válce se zapojila také do cvičitelské práce. Zúčastnila se sletu v roce 1948, věnovala se také šermu.
Po roce 1948 byl Sokol zrušen. M. Kádovou přivedla láska ke cvičení a sportu do odboru ZTV (základní tělesné výchovy), později ZRTV (základní a rekreační tělesné výchovy), který nahradil Sokol. M. Kádová se podílela s ostatními cvičitelkami a cvičiteli na udržení sokolského ducha mezi cvičenci. Pracovala jako vedoucí oddílu mladších žákyň, později jako cvičitelka předškolních dětí, žen a starších žen. Vedla nácviky na spartakiády, soutěže v atletice a gymnastice. Zároveň pracovala v různých činovnických funkcích.
Po roce 1989 se podílela spolu s dalšími sokolskými cvičiteli na obnově Sokola ve Dvoře Králové n. L. Pracovala ve výboru Sokola, pomáhala při obnově tradičních sokolských akcí, např. šibřinek, pracovala jako cvičitelka předškolních dětí a starších žen. S přicházejícími zdravotními problémy ukončila začátkem roku 2000 svoji aktivní činnost. Přesto se stále živě zajímala o dění v Sokole a účastnila se všech sokolských setkání a vystoupení.
Marie Kádová má velký podíl na rozvoji tělovýchovy a sportu ve Dvoře Králové n. L., na udržení sokolské myšlenky v době totality a na rozvoji Sokola ve Dvoře Králové n. L. po roce 1989. Podílela se na sportovní a tělesné výchově několika generací občanů města Dvora Králové n. L.
Madla patřila do řady sokolských cvičitelů, kteří dokázali cvičencům věnovat svůj volný čas bez nároku na sebemenší odměnu. Byla vždy spolehlivě tam, kde bylo zapotřebí. Proto zůstane napořád zapsaná do srdcí svých cvičenců i cvičitelů.
Čest její památce!!!
Za výbor Sokola P. Špatenková, vzdělavatelka
|
