Znak sokola
Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022
a svátek slaví Květoslava, zítra slaví svátek Vratislav.

Tělocvičná jednota
SOKOL Dvůr Králové nad Labem
Jste 11240273. návštěvník našich stránek.




--> Vstup na ADMINISTRACI.

©Peca 2002

Odkazy:
Sokol.cz
ČOS
Župa Podkrkonošská

Turistické informační centrum
Královéhradecký kraj
RADIOKING.cz

Aktuality


4. 2. 2022 - Co se učí učí kluci v gymnastice?
Na to se můžete podívat - na tomto videu uvidíte, jak se právě naučili nejmenší hoši toč vzad a jak se ti starší činí na koberci a na bradlech.


4. 2. 2022 - Fotky z víkendového soustředění žáků
Celý víkend věnovali kluci gymnastice pod vedením Trenéra gymnastiky Dana Klimeše. Můžete se podívat, jak jim to šlo.


2. 2. 2022 - Vzpomínka na starostu jednoty JUDr. Františka Pařeza
Připomínáme si 80 let od úmrtí starosty Sokola Dvůr Králové n. L. bratra JUDr. Františka Pařeza, který zahynul v koncentračním táboře Osvětim, kam byl odvlečen z Terezína v polovině ledna 1942. Jeho jediným proviněním bylo, že byl sokolem. Nezapomeneme! Čest jeho památce!


16. 1. 2022 - Gymnasté měli soustředění!
SK Plhov Náchod nás pozval na své jednodenní soustředění. Tuto příležitost využilo hned osm našich gymnastíků, kteří od devíti ráno do pěti odpoledne posilovali, zpevňovali, cvičili na nářadí a také se bavili. Jak okomentoval soustředění náš Tomáš - prima zábava na celý den! Hoši navázali nová kamarádství, viděli, jak cvičí náchodští kluci. A s novou motivací se pustí do další práce. Za čtrnáct dní nás čeká dvoudenní soustředění v Polici nad Metují. Už se na něj moc těšíme! Poděkování patří Jarče Pavlovičové, která včerejší soustředění zorganizovala. Bylo to moc prima!


16. 1. 2022 - Právě v těchto dnech si připomínáme smutné sokolské výročí
V těchto lednových dnech si připomínáme osmdesát let od chvíle, kdy uvěznění sokolové, kteří po akci gestapa trpěli v Malé pevnosti Terezín a dalších věznicích gestapa, byli převezeni do koncentračního tábora Osvětim s douškou "Rückkehr unerwünscht", Návrat nežádoucí. Do Osvětimi dorazilo na tisíc sokolů ve dvacetistupňových mrazech a od začátku jim bylo jasné, že to, co zažili v předcházejících dnech není nic proti poměrům v Osvětimi. První ztráty na životech na sebe nedaly dlouho čekat. Poválečný starosta Československé obce sokolské, který Osvětim přežil, podal po válce drsné svědectví o tom, co prožívali sokolové v Osvětimi. Jeho svědectví stojí za přečtení! „Po příjezdu v nejstrašnější zimě jsme se museli svléci do naha a stát na dvoře v 35 stupňovém mraze a čekat na prohlídku. Nahé nás vodili z bloku na blok, po osprchování horkou vodou jsme museli zase nazí ven, a tak již v prvních dnech umírali první z nás na zápal plic. Pochopili jsme, že s námi má být zacházeno tak, aby se nikdo nevrátil. Život v Osvětimi nebyl vůbec ke snesení. Tehdy tam ještě nebyly v tak velkém rozsahu plynové komory, ale bylo to zařízeno jinak. Byli tam němečtí zločinci, kteří byli pověřeni dohledem v táboře. Ti se starali o to, aby vězňové co nejrychleji umírali. V Osvětimi bylo málo místa. Přicházely stále nové transporty a tehdy na sklonku roku 1941 a na začátku 1942 muselo umřít každý měsíc alespoň 6 000 vězňů, aby se tam vešlo 6 000 nových. Ubytování bylo strašné. Leželi jsme namačkáni na zemi, okna otevřená do mrazu, chatrné přikrývky a bez jídla. Teprve 48 hodin po příjezdu jsme dostali najíst. Jídlo v Osvětimi vypadalo tak, že jsme dostali každý den misku polévky z tuřínu, špinavé misky jsme si museli vzájemně půjčovat. Lžíce jsme nedostali, a tak jsme museli vybírat husté části polívky špinavýma rukama. Špinaví jsme byli proto, že na některých blocích v Osvětimi nebyl vodovod a nemohli jsme se ani umýt. Voda tekla jenom na záchodě, a kdo si dovolil alespoň na záchodě trochu umýt, byl surově tlučen. Hned v prvních dnech jsme začali chodit do práce. Byla to nejtěžší práce, kterou pro nás vymýšleli. Museli jsme např. nosit celý den v rychlém tempu na zádech 50 kg pytle s cementem, jindy kopat na cement zmrzlou hlínu. Představte si, jaké bylo utrpení starých vězňů, kterým bylo i více než 70 let, kteří byli v pravém smyslu slova utloukáni, když v práci nemohli stačit. Kápové (většinou němečtí zločinci) se silnými klacky v rukou běhali za vězni, a kdo nemohl, toho surově tloukli. Stávalo se, že když jsme se večer vraceli z práce, mnozí s rozbitými lebkami, zkrvaveni, museli jsme mrtvé nosit domů na zádech. I mrtví museli totiž večer nastoupit k apelu. Kápo, který vězně přivedl, se nemusel zpovídat z toho, proč některého vězně ubil, ale musel mu souhlasit počet, a proto mrtví a umírající byli skládáni na levé křídlo. Často se stávalo, že na tomto levém křídle leželi naši bratři a kamarádi v bahně nebo ve sněhu, umírali a nikdo jim nesměl pomoci. Když chtěl někdo svému staršímu tlučenému druhovi pomoci, byl sám nelítostně tlučen a řezán. Po celodenní vyčerpávající práci jsme museli v noci nastoupit na tzv. „Ehrenarbeite“ – četnou práci, při které se stavěly nové bloky pro další a další vězně – v mrazu, za plískanice, o hladu, žízni a často při těžkých chorobách. Ani po skončení práce však naše utrpení neskončilo. Byly tzv. Sachenapely, prohlíželo se, kdo jak má v pořádku šaty. Když například celý den pršelo a celý den jsme dělali v blátě a neměli nic, do čeho bychom se převlékli, nebo aspoň čím si vyčistili šaty, přicházely nové tresty. Vězeň se musel vysvléknout do naha, postavil se na cementovou podlahu k oknu, které bylo otevřeno, a tam za trest tři a více hodin musel stát. Bylo přirozené, že takoví vězňové umírali rychle na zápal plic. Někdy museli vězňové při mrazech stát v nevytopených světnicích bosi na cementových podlahách a při otevřených oknech se učit německé písně a museli křičet tak hlasitě, aby to slyšel otevřenými okny velitel tábora Höss. Hygienické podmínky byly strašné. Ve špinavém prádle jsme byli někdy 6 až 8 týdnů, všude plno vší, na jednom kavalci spali dva vězňové, šířil se tyfus, úplavice a s nemocnými se zacházelo jako s dobytkem. Na bloku umíraly desítky vězňů a v noci byli ti, co umírali, vyhazováni nazí na ulici a tak se ráno stávalo, že před takovým blokem byla celá hromada 70 i více mrtvých zkroucených těl a často ke své hrůze viděli, že se v této hromadě ještě někteří vězni pohybují. Mrtvoly ne nakládaly na vůz vidlemi, které měly zakulacené hroty, jako nějaký hnůj a vozily se do krematoria. Když se vedoucím tábora zdálo, že někdo neumírá dost rychle, bývaly konány prohlídky. Slabí a vyhladovělí na kost byli posíláni na „lehkou práci“ do Birkenau (Březinky). To byl tábor, který patřil k Osvětimi, ale poměry tam byly ještě horší. Nebyla tam vůbec voda, nebyly tam záchody, baráky ve formě stodol a nejkrutější zločinci tam byli vedoucí. Z transportu 2 800 osob, který odešel do Birkenau, zbylo za 4 týdny naživu 14 vězňů. Ostatní zde byli během několika dnů utlučeni a zlikvidováni. Když šli vězňové do práce, kdo nešel dost rychle, dostal ránu kyjem do hlavy a padl s roztříštěnou lebkou na silnici, nebo do příkopu, odtud byl sebrán při odchodu z práce. Když vězně rána kyjem neusmrtila, jen omráčila, dali mu kyj na krk a kápo se na kyji houpal ze strany na stranu, až vězně udusil. Kdo nezemřel na nějakou nemoc nebo nebyl utlučen, umíral na tzv. smrt přirozenou. Jídlo bylo špatné a bylo ho málo. Za pár týdnů každý vypadal jako pohybující se mrtvola. Když už nemělo tělo z čeho brát, vypovědělo srdce. Při takovémto zacházení se stalo, že ze všech sokolských činovníků, kteří byli na rozkaz K. H. Franka posláni bez odsouzení do Osvětimi, zůstalo jich na živu jen asi 9 procent. Že šlo skutečně o akci Frankovu, potvrzují listiny, které byly po válce nalezeny v archivu, jsou podepsány výhradně K. H. Frankem. Dále je potvrzeno, že také při sepisování nacionále sokolských pracovníků bylo mnohokrát řečeno, že je to věc Frankova. Do roku 1941 se v Čechách nevědělo, co je to Auschwitz. Teprve na sklonku roku 1941 a počátkem roku 1942, když začaly docházet zprávy o houfném umírání příslušníků sokolstva, kteří byli v počtu přes tisíc osob dopraveni do Osvětimi a z nichž za 5 měsíců zůstalo asi jenom 70 osob, uvědomil si celý národ, co je to Osvětim.“


14. 1. 2022 - Fotografie z akce Organizace Silver A v paměti tří generací
Zástupci župy Podkrkonošské Jiráskovy a Východočeské Pippichovy včera uctili u Larischovy vily památku 194 obětí, které zde byly zavražděny během heydrichiády. Akce Operace Silver A v paměti tří generací si připomněla, že právě před osmdesáti lety bylo navázáno spojení mezi Protektorátem a vládou v Londýně. Heydrichovy zbývaly v té době čtyři měsíce života...


14. 1. 2022 - Operace Silver A v paměti tří generací
Pietního aktu uctění památky obětí heydrichiády položením květin u Larischovy vily se zúčastnili i zástupce sokolských žup Podkrkonošské - Jiráskovy a Východočeské - Pippichovy.


14. 1. 2022 - Vzpomínky na sokolský odboj se natáčely také v královédvorské sokolovně
Nové stránky Památníku Lidice věnují prostor vzpomínkám na druhoválečný odboj. Pracovníci Památníku natáčeli koncem listopadu a začátkem prosince také ve Rtyni v Podkrkonoší s Antonínem Burdychem, v královédvorské sokolovně s autorkami knihy Nebylo jim souzeno žít H. Rezkovou a P. Špatenkovou a také v Napajedlech s dcerou řídícího učitele Karla Ježka paní Jiřinou Jarošovou. Vzpomínky se týkaly paravýsadku Silver A a také sokolského odboje. Některé rozhovory jsou již zpracovány a najdete je zde.


9. 1. 2022 - Zimní hrátky v Sokole
Ve středu jsme si v Sokole užili zimní hrátky. Venku sice bylo právě jaro, ale v sokolovně panovala ta pravá zima. Padaly vločky, stavěli jsme sněhuláky, sáňkovali jsme i lyžovali. Všechny aktivity připravila a vymyslela cvičitelka Andrejka Erbenová a všichni účastníci se výborně bavili. Děkujeme, Andrejko! Těšíme se na další Tvoje nápady.


6. 1. 2022 - Sokolka Alena Doležalová oslavila devadesátku!
Dnes oslavila věrná sokolka, naše milá sestra Alena Doležalová neuvěřitelné devadesátiny! Žena, která stála u obnovení Sokola, byla vždy spolehlivou cvičitelkou, organizátorkou, cvičenkou, brigádnicí a především věrnou podporovatelkou svého muže Zdeňka, který byl starostou Sokola i vedoucím zábavního odboru. Pod vedením bratra Doležala se povedlo zrekonstruovat sokolovnu, obnovit tradici sokolských šibřinek, zrekonstruovat tábořiště na Ježkově. Sestra Doležalová byla vždy tam, kde bylo potřeba. Pomáhala vést cvičení předškolního žactva i žákyň, ujala se organizace šibřinek pro dospělé i pomoci na dětských šibřinkách, nesčetněkrát se podílela na úklidu sokolovny i chaty na Ježkově, odvedla mnoho hodin, když se bouraly staré šatny - čistila cihly a dělala vše, co bylo potřeba. Manželé Doležalovi nacvičovali společně sletové skladby i Českou a Moravskou besedu, vystupovali na akademiích i sletových vystoupeních. Vždy byli zdrojem dobré nálady, elánu do každé práce. Letos si připomeneme již dvacet let od předčasného Zdeňkova skonu. Sestro Aleno, přejeme Ti stále jasnou mysl, pevné zdraví a optimismus! 🥂 🍀 Pro pobavení stojí za zmínku, že dnes, když přišli popřát sestře Aleně z Městského úřadu, zeptali se jí - kdepak máte babičku? 😇


30. 12. 2021 - Dokument o životě náčelnice sestry Marie Provazníkové
Znáte osudy sokolské náčelnice sestry Marie Provazníkové? Tento dokument jistě stojí za zhlédnutí ať již odpovíte kladně či záporně. I ti, kteří o životě nejslavnější sokolské náčelnice něco vědí, se v tomto dokumentu jistě dozví i nové informace.


29. 12. 2021 - Video z Vánočního vystoupení
Nabízíme vám záznam z Vánočního vystoupení gymnastek a gymnastů.


27. 12. 2021 - Vánoční vystoupení gymnastek a gymnastů
Na minulou středu připravily oddíly gymnastiky starších žákyň a žáků vánoční vystoupení, na kterém předvedli gymnasté i gymnastky ochutnávku ze svého cvičení. Nechyběly ani sestavy, které měli cvičenci připraveny na Team Gym, a kterého se nakonec kvůli karanténě nemohli zúčastnit. Více fotografií nabídneme později, stejně jako videozáznam, který jsme pořídili. Fotografovala Janča Špatenková


23. 12. 2021 - Radostné Vánoce a šťastný rok 2022!
Přejeme všem příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku hodně zdraví a nejen sportovních zážitků!


21. 12. 2021 - Vánoční karneval 2021
V pondělí 20. prosince si děti z oddílů všestrannosti a atletiky užily svůj Vánoční karneval. Na hladkém průběhu se podílelo dvacet pořadatelů z řad cvičitelů a starších cvičenců. Všichni si užili to pravé karnevalové veselí. V závěru jsme si zazpívali koledu a popřáli si krásné Vánoce a šťastný rok 2021. To samé přejeme také všem našim cvičencům a příznivcům!


16. 12. 2021 - Vzpomínka na Vánoční karneval 2019
Pojďme si společně připomenout Vánoční karneval, který jsme pořádali přede dvěma lety. To nám ty dětičky povyrostly.


9. 12. 2021 - Mikulášské hodiny v Sokole
Včera se zastavil Mikuláš se svým průvodem v oddíle předškolních dětí. Hodina byla výjimečná nejen touto vánoční návštěvou. Už před cvičením navštívili sokolovnu pracovníci Památníku Lidice s cílem natočit rozhovory se starostkou župy sestrou Helenou Rezkovou a vzdělavatelkou župy sestrou Pavlínou Špatenkovou. Rozhovory se točily okolo sokolského odboje za druhé světové války a okolo sokolských idejí vůbec. V příštím roce si totiž připomeneme 80 let od heydrichiády. A právě měsíce heydrichiády zasáhly velmi citelně sokolský odboj. Sestry H. Rezková a P. Špatenková před časem zmapovaly osudy členů sokolské župy Podkrkonošské v knize Nebylo jim souzeno žít. Hosté z Lidic natočili nejen rozhovory, ale také cvičení nejmladších sokolíků jako důkaz, že Sokol stále žije a také milou mikulášskou návštěvu.


20. 11. 2021 - Video ze závodu v Malém Team Gymu
Podívejte se, jak zacvičili naši chlapci na závodu v Malém Team Gymu 20. listopadu 2021.


20. 11. 2021 - Gymnasté na malé oblasti v Team Gym
Naši hoši si dnes po dvou letech zazávodili na oblastním přeboru v malém Team Gymu. Jediný chlapecký tým v závodu soutěžil s dívčími týmy. Kromě našich chlapců byli v závodu už pouze čtyři chlapci, kteří byli součástí tří smíšených týmů. Naši kluci podali pěkný soustředěný výkon, na trampolínce dostali třetí nejvyšší známku. Na akrobě se chybičky vloudily, a tak naše družstvo skončilo na 5. místě. Moc si přejeme, aby se konal závod na velké oblasti v Praze, kde změříme síly s chlapeckými družstvy. Snad kovidová situace dovolí! Hoši, díky za super reprezentaci Sokola Dvůr Králové n. L.!


20. 11. 2021 - Vzpomínka na sestru Turečkovou
V krátkém videu nabízíme vzpomínku na sestru Ritu Turečkovou.



Index | Fórum | Historie | Rozvrh | Akce | Oddíly všestrannosti | Sportovní oddíly | Rekonstrukce tělocvičny | Kontakt